Buben a já - část desátá

Není buben jako buben Tramtadadá, mám to za sebou. Přinesla jsem si domů čtyřkilového kloučka. Bublina v břiše pomalu slehává. Tělo se zotavuje. A já si pomalu můžu oddychnout, že už je to zaplať pánbůh pryč. Není totiž buben jako buben. Naivně jsem očekávala podobný průběh jako u předchozího těhotenství. A proč taky ne? V kondici jsem byla, dokonce v životní. Věděla jsem, do čeho jdu. Zvládla jsem to jednou, zvládnu to zas’, že ano. A navíc mi celý listopad, »

Buben a já - část devátá

The story continues To jsem takhle jednoho krásného dne na konci listopadu stála na hodině jógy v pozici vírabhadrásany jedna, hovořila o postavení kyčlí, a ejhle, najednou jsem nemohla popadnout dech. A jelikož už se trochu znám, hlavou mi blesklo: “Aha!” Cestou domů jsem se rovnou stavila pro těhotenský test. A co myslíte, bylo to tam. “Aha,” řekla jsem si ještě jednou. “Fajn, aspoň to bude odbytý,” protože tak to je v pořádku. Čím víc trpaslíků, tím větší sranda. A »

Šance pro shavasanu

Poslední dobou pozoruji na svých hodinách takový nešvar. Rozmáhá se nám tam naprostý ignor shavasany, neboli pozice mrtvoly. Je to ohromná škoda a dotyčné (kupodivu vždycky zdrhají jen dámy) se tím ochuzují o spoustu benefitů a příjemných prožitků. Pro jógou nezasažené - co je tedy ta shavasana? Shavasana je ve zkratce řečeno relaxace po cvičení jógy. Po fyzické námaze přijde zklidnění, člověk se položí, jen si tak dýchá a chvíli jako by nebyl. Neříkám, že je to snadné. Může to »

Úraz a co s ním

Dcera povyrostla a již mě nepotřebuje každou bdělou minutu. Začala jsem tedy trochu víc pracovat a pokračovat v tom, co je mému srdci drahé. Vzala jsem si více hodin jógy, brala jsem tancování, kde se dalo, a samozřejmě jsem trénovala, aby to šlo ještě víc a ještě lépe. Vymodelovala jsem si figuru jak ze žurnálu. Takhle krutopřísně jsem nevypadala nikdy, ani před otěhotněním ne. Jak zaznělo v mém oblíbeném seriálu, everything was going up Milhouse. Ve své nablblosti velkorysosti jsem »

Matkou na tanečním festivalu

Choreografii jsem vymýšlela, když jsem se potloukala s kočárem po Sydney. Trénovala jsem div ne po nocích. Obstarala jsem si nový kostým. Nekonečně dlouho jsem se zaobírala logistikou, abych z toho něco měla a co nejméně u toho ošidila dítě. Choreografii jsem dokončila asi deset dní před akcí, moje hlava prostě miluje termíny. Trénovala jsem s čím dál větší vervou. Ó, jak já se těšila! První festival po roce útlumu! Finální plán obsahoval dva semináře, dvě vystoupení a jednu třídenní »