Tribal Boat vol. 1

Před necelými třemi měsíci se mi na internetech začaly zjevovat pozvánky na jakousi taneční akci na lodi. Celé se to tvářilo děsně tajemně a já jsem měla jen dvě indície k tomu, abych se rozhodla, že to zřejmě bude bomba. Jednak osoba organizátorky, tanečnice Yazz, jež má prokazatelné sklony obklopovat se velice zábavnými lidmi, a jednak host z Jů Es, Karolina Lux, která je boží, boží, boží. Více nebylo řečeno a ani to nebylo třeba. Už tou dobou jsem věděla, že se budu v den konání potit osm hodin na jógové podložce (o tom jindy) a večer že tedy bude krušný, ale přesto mi bylo jasné, že se musím pokusit vloudit do line-upu.

Když se začal zveřejňovat program, ukázalo se, že bude ještě prestižnější, než jsem si představovala. Předně Karolina nepřijela sama, ale přivezla si s sebou svou praštěnou electroswingovou kapelu Sepiatonic, z Německa dorazila Giuliana Angelini, kterou teď obzvláště žeru v její nové žertovné vintage poloze, a až z Ruska sem vážil cestu bubeník Jo Ker z formace Tribal Interaction. Vedle toho se tam objevilo pár jmen tuzemských tanečnic, jichž si vážím. Byla jsem potěšená, že i to moje si mezi ně našlo cestu.

Nemohla jsem se zúčastnit semináře s Karolinou. Docela mě to mrzelo, u ní je totiž zaručeno, že se člověk vyřádí. Bohužel den není nafukovací. Každopádně se zdálo, že workshop měl úspěch, bylo jich tam jak much a zpoza zavřených dveří se ozývaly všelijaké bujaré výbuchy smíchu, než došlo na závěrečný aplaus. To už jsem seděla na lodi a užívala si rané léto, okurkovou limonádu a fakt, že se můžu chvíli nehýbat.

Ze zákulisí jsem byla nadšená. Kde se vám normálně poštěstí chystat se na show v maringotce? Lehce jsem se obávala, že se nám to tam bude celé trochu houpat (vzpomínka z mládí, kdy jsem hrála s kapelou na jednom pařížském hausbótu a po čtyřiceti minutách jsem musela opustit palubu z důvodu mořské nemoci). Naštěstí Vltava není Seina a loď držela jako přibitá, nemusela jsem se tedy znepokojovat, že by došlo k nepěkným tělesným příhodám, ani že bych si při líčení vypíchla oko.

Bohužel jsem ze show neviděla skoro nic, jelikož se maringotky nacházejí za jevištěm a jiná cesta než přes něj do hlediště nevede. Každopádně jsem si užila jak tanec svůj, tak se skupinou, ačkoliv jsem byla hlavou spíše nepřítomna. Sólo nedopadlo úplně podle původního plánu, ale obešlo se to bez trapných pomlk a odcházela jsem spíše spokojená, že selže-li hlava, tělo to za ni zvládne, jako by se nechumelilo. Tento pocit je pro mě totiž nóvum.

Tribal Boat a já. Organizace Yazz, foto Miya.

Tribal Boat a zase já. Organizace Yazz, foto Miya.

Ve skupině už jsem prázdnou hlavu mohla schovat za kolegyně a prostě jsem si radostně užila vystoupení s nimi.

Tribal Boat a Isizwana, já a B. Organizace Yazz, foto Miya.

Tribal Boat a celá Isizwana. Organizace Yazz, foto Miya.

Když se přestalo tančit, vzali to do rukou Sepiatonic a na pódium, nově taneční parket, se začali trousit první tancechtiví diváci. Šla jsem sama trsat s Giulianou, která u nás měla nocovat. Viděly jsme vrchol show Sepiatonic s Karolininou burleskní vložkou, jež byla o to zábavnější, že zrovna v nejnapínavější chvíli, kdy se už už svlékala, vypadl na celé lodi proud. Vyřešila to jako profík, roztleskala si publikum, nechala na sebe posvítit telefony a svůj akt dokončila za hurónského potlesku a za zvuků unplugged trombónu. Nádhera.

Tribal Boat, já a můj support VV. Organizace Yazz, foto Miya.

Proud nám potom vypadl ještě několikrát, ale to zábavu nenarušilo. Napřed jsme si zablbli na set Gadja.cz, pak na jam muzikantů Sepiatonic a ruského bubeníka, kteří nepřestávali ani v těch chvílích, kdy se zrovna setmělo. Party skončila trochu předčasně, což mě v tu chvíli trochu mrzelo, ale bylo to tak dobře, jelikož mě druhý den opět čekala jógová podložka. Doma jsme ještě krafaly s Giulianou, dokud jsme nepadly. Usnula jsem spokojená a vůbec mi nevadilo, že jsem musela za čtyři a půl hodiny vstávat. Stálo to za to.

Gratuluji Yazz a týmu za parádní nápad, takováhle multižánrová akce tu přesně chyběla. Slézat se jen tak mezi tanečnicemi je hezké, ale děláme to pořád a málokdo ze širší veřejnosti se na to přijde podívat. Ovšem pestrý taneční a hudební večer na tak exponovaném místě, jako je Náplavka, to je něco úplně jiného. Chceme ještě!

Parádní fotky jsou vypůjčené z fejsbukové stránky Tribal Boat, má je na svědomí fotografka Miya. Kochejte se.

Tribal Boat. Wheeeeeeee! Organizace Yazz, foto Miya.

Tribal Boat. Vintage Giuliana a já v levém koutě. Organizace Yazz, foto Miya.