Co jsem se naučila na Aiwa! hafle

Budějovické centrum je přenádherné a dokážu pochopit, proč tímto směrem ze Středních Čech odtáhla polovina příbuzenstva. Vypadá-li něčí rodná hrouda takto, jistě má větší puzení se na ni vracet než my do toho našeho uhlí. Divadlo, ve kterém se tančilo, se nacházelo přímo ve středu města a bylo titěrné a roztomilé. Čím je divadlo titěrnější a roztomilejší, tím méně je praktické. Obdivuji Aiwu! a Red Rose Tribe, že se na pódiu ve větším počtu lidí a při tanci se sukněmi »

Zážitkový víkend s výletem na druhý konec Československa a zase zpět

Do Prešova už jsem jednou jela a bylo to milé. Nebyl tedy důvod, proč tam nejet podruhé a nevzít s sebou kolegyni B., aby si to také užila. Cesta je to daleká, rozhodly jsme tedy se cestovat přes noc lehátkovým vozem. Ve vlaku nás přivítal neorganizovaný chumel lidí. Než si všichni zvládli rozestlat, dožvanit na chodbičce vlaku a zalézt, kam patří, uběhlo bratru pětačyřicet minut. Naštěstí kolem chodila obsluha rozdávající mátový čaj a nějaký pán rozdávající kávový rum, tudíž nám »

ATSkový víkend už popáté

Tyhlety zimní výlety jsou takové nějaké těžší než ty letní. Oddanost věci jsem musela v sobotu prokázat vší silou a hned dvakrát. Zaprvé jsem bez keců vstala lehce po páté, což je i na mě moc, a zadruhé jsem dobrovolně vylezla do minus dvanácti stupňů, abych se stihla včas dopravit do Brna. Cestu nevytopeným autobusem jsem z větší části zaspala, což by bývalo bylo daleko lepší, kdybych si, já naiva, byla nesundala bundu, šálu a čepici. Probudit se zmrzlá na »

Sláva, nazdar!

Jako každý si i já ke konci roku ráda zabilancuji, ovšem byla jsem mezi svátky nějak oslabená na duchu (ach, ty vánoční večírky!) a nezadařilo se. Napravím to tedy teď, ať v tom mám pořádek, jak na novej, tak po celej, víte co. Takže. Cestovala jsem jak utržená ze řetězu, a to primárně za tancem. Vystoupení jsem měla ve všech zemích Visegrádské skupiny, hned vedle v Rakousku a úplně na druhé straně na Ukrajině. Díky svým známostem "přes tribal" jsem »

Hafla na..., jak ji vidělo mé levé oko

Rozhodla jsem se ten večer, že nebudu fotit vystoupení. Můj momentálně nejoblíbenější aparát na to není stavěný, neměla jsem volného času nazbyt a také se mi nechtělo rvát se za každou cenu dopředu a překážet lidem, co se přišli podívat. Přináším vám tedy stoprocentní backstage foto report ze Šumperka. Našla jsem na filmu pár překvapení, kupříkladu pár dvojexpozic, které můj foťák oficiálně neumí udělat, jeho mechanismus to nedovoluje. Každopádně jsou tam. Nějaké fotky vypadají, jako kdybych je prohnala Photoshopem. Předesílám, »