Tribal Remix aneb RB & ML na dosah ruky

Organizátorky londýnského Tribal Remixu se vyšvihly a na jubilejní pátý ročník získaly hvězdné kombo Rachel Brice a Mardi Love. Ani se mi loni v listopadu věřit nechtělo, že se mi podařilo se tam naklikat. Vím, obě dvě se letos potulovaly po Evropě dost na to, aby je ten, kdo chtěl, dokázal v pohodě zastihnout. Anglie ovšem přislíbila menší účast, komornější atmosféru a intenzivní program namísto z kontextu vytržených přeplněných workshopů. Přidejte si k tomu Big Bena, double deckery, zaoblené metro, »

Víkend na hradě

Konečně i na nás došlo a dostaly jsme možnost zatančit si na hradě, a to prosím jako skupina i jako sólistky. A vřelé díky za to! Myslím si, že takové pozvání se neodmítá, ani pokud se jedná o místo na druhém konci republiky, což hrad Bouzov rozhodně je. Naše čtyřčlenná reprezentace si tam tedy nadomlouvala krásných deset čísel, abychom se tam neplahočily zbytečně, a byla ruka v rukávě. Vezmeme-li v potaz velikost našeho závazku, tréninky neprobíhaly úplně ideálně. Z důvodu »

Tribal slet 2016

Máme za sebou čtvrtý ročník Tribal sletu. Byla jsem na prvním, ale schovávala jsem se tam v koutě, neb jsem se ještě tehdá neangažovala. Další dva jsem z různých důvodů propásla, tudíž jsem byla na ten letošní zvědavá a hlavně jsem se těšila na výlet do Brna a na všechny tanečnice, co potkám, a jakej to bude mazec, ATS jamy ta tak. Po spontánní hurá reakci se mi to začalo trochu bortit. Z naší skupiny deseti lidí nám sedm odřeklo »

Problémy prvního světa

Měl-li kdokoliv ze ctihodných čtenářů pocit, že na sebe v poslední době příliš neupozorňuji, mohu potvrdit. Není to jen pocit. Nemluvím, protože nestíhám! V dubnu jsem nalétala jedenáct tisíc kilometrů. Třikrát v jednom měsíci jsem opustila schengenský prostor a ocitla se mimo naše časové pásmo (oukej, jen o hodinu, ale i to se počítá). Viděla jsem Dublin. A Londýn. A protančila jsem Kyjevem. V jednom týdnu jsem dokázala jít dvakrát na trénink, jednou na jógu, odtančit jedno mimopražské a jedno »

Ukrajinský deník

Den první Na letiště jsem dorazila s dvouhodinovým předstihem, jak se sluší a patří, abych přišla k tabuli odletů a nenašla na ní ten svůj. Pomalu se mě začala zmocňovat panika, když tu jsem ho našla. Bez varování byl odsunut o tři hodiny později. блин. Strávila jsem až příliš poklidné odpoledne na terminálu 1. Štěstí, že mi ukrajinské aerolinky daly alespoň kupón na housku a kafe. Když jsem se dostala do Kyjeva, smrákalo se, poprchávalo a mně se rozjížděla viróza. »