Pohyblivé obrázky

Dostala se mi do spárů videa z festivalu Tribal Prague a mám z nich radost. Jsem pyšná na naše nové isizwaní holky, že na poslední chvíli nevycouvaly a šly do toho, ač měly za sebou pouhé dva měsíce tréninku. A že nám to spolu slušelo. A že se nám to společnými silami podařilo zatančit hezky. A jsem pyšná na sebe, že jsem ani já nevyměkla (a že byly chvíle, kdy jsem po ničem jiném netoužila) a že jsem zvládla vystoupit s rekvizitou na velkém pódiu. Bylo to poprvé. Těší mě se na oba záznamy koukat, ačkoliv se na sebe na videu dívám většinou nerada. Ale konec zbytečných řečí. Zde jsou obě videa pohromadě, aby se mohlo kouknout i mé skromné čtenářstvo. Snad se vám budou líbit aspoň z poloviny tak, jako se líbí mně.

Isizwana

...a vějíře, za kterými se schovávám já

P.S. Ze třetího vystoupení záznam bohužel nemám, ale získám-li jej, nebudu si ho syslit pro sebe.