Malá úvaha o trémě

Stojím za oponou malého pódia jednoho žižkovského hotelu a snažím se sledovat, aniž bych byla viděna, co se odehrává na scéně. Už je to tady. Marně se snažím rozhýbat ztuhlé svaly, v hrdle mi vysychá, ruce se mi potí a lezou na mě všelijaké myšlenky. Určitě budu mít okno. A co když ze mě sletí kostým? Zašpendlila jsem se? Mám vůbec ještě řasy, nebo to ze mě někde spadlo? Bože, mě bolí nohy. To mě určitě do toho zippera nepustí. A když pustí, tak se z něj nezvednu. A jestli se náhodou zvednu, šlápnu si na třásně a spadnu z pódia. Proč já jen lezla na to iraqi. Copak jsem se tam musela vrhat se do těch dřepů, jak kdyby šlo o život? Tak ty nohy ještě jednou protáhneme... Au. Ježíš, potlesk. To nééé! Teď už se z toho, holčičko, nevyvlíkneš. Takže naposledy hluboký nádech, výdech a....

...a NIC. Čekám na začátek hudby, a ono nic. Moje nervy už nemohou být našponovanější. Napínám uši. Je to nahrávka z roku 1987. Je možné, že to hraje potichu a já to neslyším? Ne. Opravdu je v sále ticho. Snažím se vykounout a zamávat na zvukaře tak, aby mě vidělo co nejméně lidí, což mi jde dost špatně. Takhle ten začátek vypadat neměl. Měla jsem tam tajemně vplout, a ne vyskakovat zpoza opony jak čertík. Ale co už. Najednou slyším zvukaře, jak od počítače vyvolává: „Tribal fusion! Je tu tribal fusion? Tribal fusion jde na řadu!“ Vykláním se a mávám o sto šest. Pan zvukař mě vidí, usmívá se a pouští hudbu. I já se usmívám a vplouvám na pódium. Sice ne tajemně, ale zato velmi, velmi pobaveně. A hlavně vyrovnaně. Z pódia jsem nespadla, na třásně jsem si nešlápla, kostým mi nespadl a do zippera jsem se položila pěkně do hloubky. (Čímž jsem si dodělala nohy a celou neděli jsem nemohla chodit, ale co na tom záleží, že?) A moc jsem si užila úsměvy z publika, které, kdyby mi pan zvukař pustil hudbu včas, bych kvůli trémě asi ani neviděla.

A co že z toho vyplývá? Že tréma je nesmysl. Člověk tomu podléhá, pak se najednou stane chyba, a to byste se divili, jak rychle je ten pocit pryč. Za sebe klidně mohu říci, jen houšť takových vystoupení s chybou.

...a příští týden zjistíme, jestli má jeden takový silný prožitek vystoupení s chybou nějaký dlouhodobější dopad. Stay tuned.