Bilanční

Včera to byl přesně rok, co jsem poprvé vylezla před lidi se svou vlastní tvorbou. Bylo mi hrozně, hýbat jsem se mohla jen tak napůl, ale zabejčila jsem se tehdy a pojala to jako začátek cesty. Rok poté si tu tak sedím a říkám si, že by nebylo špatné si zrekapitulovat, co mě na té cestě potkalo.
  Takže to máme:

Všehovšudy jsem za poslední rok odtančila 23 vystoupení, což nám dělá v průměru dvě vystoupení měsíčně.

Z toho je přesně 20 výstupů sólových.

Ještě jedna sólovka a jedna dvě skupinovky mě čekají do konce kalendářního roku.

Sebrala jsem odvahu a přihlásila se na Tribal Prague, což byl můj první krok směrem k místní tribalové komunitě.

Tam jsem také poprvé tančila sólo na velkém divadelním pódiu.

Což se mi od té doby poštěstilo ještě třikrát.

Naučila jsem se nalepit si řasy a nalíčit se tak, abych se sama sobě líbila.

Můj šatník se rozrostl o několik krásných kostýmů, které byly vyrobeny jen a jen pro mě.

Začala jsem dělat jógu.

Pořídila jsem si taneční instruktorskou rekvalifikaci pro strýčka Příhodu.

Několikrát jsem suplovala v kurzu.

Konečně jsem našla spřízněné duše, se kterými jsem můžu studovat a pořádně tančit ATS.

Absolvovala jsem 12 seminářů s velikými jmény světového tribalu, jako je třeba Amy Sigil, Donna Mejia, April Rose, Samantha Emmanuel, Mardi Love a tak dále v tomto duchu.

Donna Mejia, Kristine Adams a Gudrun Herold mi pochválily vystoupení.

Kromě různých měst v České republice jsem se s tancem podívala do Vídně a další zahraniční destinace jsou v plánu.

  A to nejlepší na konec, potkala jsem při tom všem docela boží baby. Ať už jsou Čech, Moravy či Slezka, z Rakouska, z Francie, z Maďarska, z Řecka, prostě odkudkoliv. Pevně doufám, že se s nimi budu potkávat i nadále, a že spolu budem‘ trsat, dokud nepadnem‘.

    Takže abych to uzavřela, nebyl to špatný rok. Pravda, trošku prosprintovaný, ale obohacující a inspirativní. Ani nevím, kolikrát jsem si říkala, proč se do toho proboha vrhám tak rychle, že třeba na tančení před Unmatou mám ještě dost času, ale nakonec to vždy dobře dopadlo. V nadcházejícím roce plánuji dřít jako mezek, protože čím víc se tomu věnuji, tím víc zjišťuji, kolik toho ještě neumím. A také budu utíkat pokud možno stejným tempem dál a dál. Už vím, že s tancem doběhnu do Paříže a do Budapešti. Jestli to bude ještě někam jinam, to se uvidí, každopádně ale myslím, že se nudit nebudu. #lovingit