ATS potřetí

Třetí ATS víkend je za námi. Nebudu se zdlouhavě rozepisovat o tom, co se tam událo, protože se akce již ze své podstaty podobala té předchozí (a bylo by podivné, kdyby ne. Ne?). Neodpustím si ovšem pár věcí, které mi uvízly v hlavě.

Těší mě, když se žlutý autobus musí popasovat s překážkou na trase, v důsledku čehož sjede z dálnice a chvíli to bere přes české luhy a háje. Ač je zpoždění garantováno, člověk si připadá tak nějak obohacen, a čert vem těch dvacet minut.

Brno se mi líbí, i když je oblemcané od deště. A tím nemyslím jen centrum. Ta průmyslová čtvrť, kde tančíváváme, je v pošmournu velmi malebná.

Zdá se, že se dostávám do kondice, neboť mi tělo na nárazovou zátěž zareagovalo pouze nesnesitelným hladem. Svaly netrpěly víc, než co jsou zvyklé.

Poprvé v životě jsem viděla dvě ženský pokořit košík řízků s kuřecími křidýlky místo přílohy. Wow, holky.

U zboží od Red Rose Designu ztrácím sebekontrolu, a jakkoliv vím, že se mnou děvčata nebudou souhlasit, ve vlastním zájmu bych se jejich stánku měla aspoň nějakou dobu vyhýbat. Nebo se mi nakonec stane, že se budu muset vdávat v pětadvacetiyardové sukni, jelikož nebudu mít peníze na šaty.

Proto zde také publikuji následující výzvu: kdokoliv mě během nadcházejícího půl roku nachytá, jak si kupuju taneční doplňky, oblečení, šperky a kýho šlaka, má dovoleno mi něco udělat.

Když už jsem u veřejného vyhlašování, ráda bych poděkovala svému sparing partnerovi Natálce za společný duet, jelikož to byla bomba, a já chci, aby to všichni věděli. Tak.

A v neposlední řadě musím zmínit, že jsem se v Brně velmi ráda potkala s pražským zastoupením, a pevně věřím, že to nebylo naposledy. V poslední době mě docela mrzí, že je to u nás takové rozkouskované, v důsledku čehož se neznáme, v důsledku čehož pak na sebe kolikrát koukáme zavile, jak nám tak ženský instinkt velí. A přitom to může být úplně jinak. Proto doufám, že se příští týden budeme v hojném počtu družit na Pražském tribalovém večeru, který byl za tímto účelem stvořen. Na celorepublikové úrovni to pak půjde v červnu, kdy bude v Praze tribalový slet. Tam se sice neukážu, jelikož budu zaneprázdněna cvičením jógy a pitím vína u moře, ale reklamu udělám ráda.

Takže tak. A kdyby se zítra někdo nudil, může přijít podpořit Isizwanu (a mou samotnou maličkost taktéž) na open stage v rámci BDE. Budeme rády.